Hokejisté musejí často odehrát několik utkání během týdne, kdy je kalendář utkání zpravidla více “nahuštěný” než u jiných týmových sportů, kdy mnohdy v NHL probíhají až 4 utkání v horizontu 7 dnů.
Nabízí se tak otázka, zda krátká okna pro odpočinek nabízí dostatečný prostor pro obnovu fyzického fondu?
Pokud nahlédneme na jiný sport, tak u hráčů fotbalu je opakovaně prokazováno, že doba, potřebná k obnovení výkonnosti při sprintu, výskoku, či testu maximální síly, sahá až k 72 hodinám od utkání.
U hokeje pravděpodobně bude potřebná doba nižší s ohledem na kratší dobu zapojení jednotlivých hráčů a nižší míru svalového poškození, což je dáno rozdílem mezi bruslením a během/sprintem.
Hladina kreatin kinázy, která je nepřímým ukazatelem svalového poškození, byla po 24 hodinách od utkání dvojnásobně vyšší u fotbalistů než u hokejistů (Lignell et al., 2018)
Proč by tedy měl být důležité sacharidy?
Glykogen tvoří zásobní zdroj sacharidů v našem těle, na který se naše tělo spoléhá tehdy, pokud potřebuje dotovat intenzivní a/nebo déletrvající výkon.
Jeho zásoby se snižují v závislosti na původním stavu, a následně v závislosti na intenzitě a objemu fyzické aktivity.
Nabízí se tak otázka, zda hokejisté, kteří stráví na ledě cca 15-25 minut, dokáží znatelně glykogen vyčerpat?
Hráči dánského reprezentačního týmu U20 spolu sehráli modelové přípravné utkání, které bylo odehráno těsně před výběrem finálních sestav pro MS, takže o motivaci bylo postaráno (Thorsteinsson et al., 2023).
U hráčů byla provedena svalová biopsie z m. vastus lateralis, sloužící k pozorování hladiny glykogenu. Odběry byly provedeny:
- 3-4 hodiny před utkáním
- 15-60 minut po utkání
- 2 dny po utkání (cca 36 hodin po utkání)
Výsledky
Hladina glykogenu v době po utkání poklesla v průměru o 31 %, nicméně u hráčů, kteří na ledě strávili nejvíce času, a/nebo pokryli největší vzdálenost, byl pokles 48%.
Na jednotku času na ledě tak hokej vyčerpává glykogen mnohem více než jiné sporty (pokles za minutu hry je mnohem vyšší než například u fotbalu).
Pozitivním zjištěním bylo, že se zásoby glykogenu podařilo vrátit na původní úroveň po cca 36 hodinách od utkání.
Ve studii byly prováděny i silové a výkonnostní testy (elektrická stimulace, isokinetika, opakované sprinty), i zde se hodnoty vrátily k těm výchozím do 2 dnů od utkání. V porovnání například s fotbalem tak hokej pravděpodobně neposkytuje takovou míru svalového poškození a nevyžaduje tak dlouhou dobu na rekonvalescenci.
I tak však můžeme pozorovat, že i při relativně krátkém čase, po který jsou sportovci ve hře, může docházet k zásadnímu poklesu hladiny glykogenu.
Shrnutí a praktické tipy
Je důležité zmínit, že ve studii nemohli sportovci přijímat sacharidy během simulovaného utkání. V praxi by se to však nabízelo.
Doba mezi utkáními je stěžejní pro zajištění vysokého příjmu sacharidů, obzvláště pro hráče, kteří mají nejvyšší “ice-time”.
Nabízí se tak jak doplňování sacharidů v průběhu utkání, tak vytvoření pozápasového koktejlu, který bude obsahovat 0,5 g/kg proteinů a cca 0,8-1,0 g/kg sacharidů, a bude možné jej vypít krátce po ukončení utkání. Následně se tento proces může po hodině znovu opakovat, anebo sportovci už přijímají potravu v pevném skupenství, která by měla být bohatá na zdroje sacharidů, jakými jsou rýže, či těstoviny. Ničemu neuškodí ani to, pokud vysoký podíl sacharidů bude mít i snídaně na druhý den (sportovec si tak může dát například 4 vejce pro zajištění dostatku bílkovin, ale k tomu si připraví ještě misku ovesné kaše s ovocem).
Při zanedbání potřebného doplnění paliva se může v nabitém kalendáři dostat glykogen pod tzv. Kritickou hladinu, která už významněji narušuje výkonnost, ať už se bavíme o rychlosti, síle, či vytrvalosti.
Pokud Vás baví vědecky podložené články a rozbory, věřím, že Vás bude moci obohatit i můj projekt pro trenéry Level Up