V žádném případě nejsem žádným motivačním koučem nebo mentálním guru, nicméně jako trenér se zajímám o oblasti, které mohou mít vliv na výkon mých svěřenců, a právě meditace a praktikování mindfulness opakovaně vykazuje pozitivní efekt napříč sporty i studiemi, a i z toho důvodu přes počáteční skepticismus získaly mou pozornost a následně i praktikování z mé strany. V čem tedy dokáže meditace pomoci sportovcům v tréninkovém procesu či na hřišti?
Podstatná většina tohoto článku je vyjmuta z rozšířené verze knihy Jumper's Guide, kterou je, trochu překvapivě, také součástí. Nicméně díky efektům meditace na výkon ihned po přečtení článku pochopíte proč.
I přesto, že je pro spoustu osob tato technika stále něčím alternativním a nelákavým, patřícím pouze mnichům v Tibetu či poblázněným jedincům vyžívajících se v ezoterických praktikách, ti sportovci, kteří chtějí získat převahu nad svou konkurencí už ji dávno přijali za svou, zatímco ostatní si na ně jen ukazují prstem než přijde čas na poměření sil. Mentální síla je silnou zbraní v arzenálu schopností špičkových sportovců a na výkon orientovaných jedinců a právě meditace může být jednou z technik, která ji rozvíjí.
Spousta osob vidí u meditace problém také v tom, že na ni nemají dostatek času. Pravdou ale je, že čas, který věnujete meditaci, lehce naženete v dalších hodinách, jelikož významně ovlivníte svou pracovní kapacitu a efektivitu díky zlepšené pozornosti a lepšímu potlačování rušivých vlivů.
Jedním z průkopníků meditace ve sportovním prostředí byl veleúspěšný trenér Phil Jackson, který v 90. letech zařazoval meditační techniky do tréninkového procesu svých svěřenců za účelem zlepšení koncentrace, emoční stability a tím pádem i výkonnosti. Zisk 6 titulů v NBA v tomto desetiletí napovídá, že tato technika může mít něco do sebe (nemusí, mohla se jen sejít silná společnost sportovců a takticky skvěle vybavený trenér, to nepopírám.)
Podstata meditace spočívá v uvědomění si a akceptování vlastních pocitů, myšlenek a emocí a následné práci s nimi bez toho, aby tyto myšlenky osoba soudila jako dobré či špatné. Snažíme se tedy na naše vlastní pocity a myšlenky dívat z pozice nezávislého pozorovatele. Pokud tedy má sportovec například strach před zápasem ze svého neúspěchu, lepší technikou než vyhýbání se mu a namlouvání si jeho neexistence, je jeho akceptování při meditaci či chcete-li praktikování mindfulness, a následné oproštění se od tého myšlenky, což povede k lepšímu soustředění na samotný výkon. Celkově se meditace významně podílí na schopnosti “nechat věci plavat” a snižuje výskyt negativních myšlenek. Pokud se vám tedy nepovedl zápas, který se vám neustále automaticky objevuje před očima, meditační techniky vám mohou pomoci se těchto myšlenek zbavit.
Stejně tak dokáže meditace ovlivnit četnost výskytu takzvaného “flow”, tedy pocitu, kdy sportovec vykonává svou aktivitu nejlépe jak umí bez značné námahy a je plně ponořen v přítomném okamžiku nesvázán negativními emocemi či přílišnou snahou o koncentraci.
Velkou zajímavosti žádající si naši pozornost ale i další výzkum je to, že meditační techniky dokáží ovlivnit plasticitu našich nervových zakončení, což může mít i vliv na efektivnější učení se nových pohybů (například nových cviků, nových variant zakončení ve vašem sportu) a jejich efektivnější ukotvení. Je opakovaně prokazováno, že zažité tvrzení "Starého psa novým kouskům nenaučíš" lze přetvořit na "Starého psa naučíš čemu chceš" a právě meditace může v těchto procesech učení a přetváření nervových spojení pomoci.
Stejně tak meditace zvyšuje i pracovní paměť člověka, dokáže tedy zvýšit množství koncentrace a pozornosti, kterou jsme schopni určitému tématu věnovat, což napomáhá při učení, kreativní práci, či při snaze o pochopení taktických variant používaných ve vašem sportu. Díky tomu, že se při meditaci často snažíme zaměřit pouze na jednu aktivitu nebo pocit (například na náš dech), dokážeme značně zlepšit naši schopnost soustředění na jeden podnět, což v našem uspěchaném světě s tisíci různých stimulů, které si neustále žádají naši pozornost, přijde vhod. Tuto pozornost jsme také schopni udržet déle a pokud ji něco naruší, jsme také schopni se rychleji vrátit do soustředěného stavu o který se snažíme.
Známým efektem meditace je také samozřejmě snížení hladin stresu a navození uvolnění. Kromě toho může také snižovat pocity únavy, z toho důvodu ji lze využít i jako jednu z regeneračních technik.
Délka meditace je značně individuální, nicméně jako optimální délka se udává cca 20 minut, během kterých jsme schopni se ponořit do přítomného okamžiku. Pokud si vše shrneme, tak se podílí na snižování stresu a úzkosti, zlepšuje náladu a koncentraci a dokáže také napomoci se získáváním nových schopností či ve zlepšování těch stávajících. A v podstatě ani nejde tak o to, jak dlouho a kde budeme meditaci provádět, pokud nejprve dokážeme odstranit mentální zábrany bránící jejímu vyzkoušení a třeba nalezneme efektivní pomůcku k tomu, jak zlepšit svůj výkon.
A zatímco díky práci s pozorností a potlačením rušivých elementů můžu mít před jménem pár náhodných písmenek z abecedy zvaných titul a také díky nim čtete tyto řádky, tak díky schopnosti udržet koncentraci a neřešit diváky, rozhodčí, soupeře, můžete jako sportovci významně posunout svou výkonnost.
Tento článek tedy nedává návod k tomu, jak přesně a jak dlouho meditovat, nicméně chce alespoň zažehnout plamínek zvědavosti ve vašem srdci, a vést k uvědomění si toho, že tato metoda má své využití a stejně tak i značnou podporu ve vědeckých kruzích pro zlepšení výkonnosti.