To, že je hokej stále více dynamickým a fyzicky náročnějším sportem je holý fakt. I když pro většinu hokejistů není kondiční příprava to, kvůli čemu by tento sport hráli, její roli si stále více uvědomují. Jedním z trenérů, jehož tréninkovým procesem prošlo několik desítek hokejistů je i Michal Břetenář.
Mám tu čest vám přinést náš druhý společný rozhovor (předešlý naleznete zde) ve kterém jsem se snažil, aby Michal neodpovídal na otázky, které už byly zodpovězeny. Odpustíme si tedy představování, a pustíme se na otázky samotné.
Michale, předně ti chci poděkovat, že jsi si našel čas na rozhovor pro tyto stránky. Na začátek nám prozraď, kolik hokejistů prošlo tvou kondiční přípravou během tohoto léta?
Ahoj Kubo, já děkuji tobě, že jsi mě oslovil. Nejsem si úplně jistý,ale myslím, že kolem 35... Někdo dělal celou letní přípravu, někdo přišel když byla v klubech dovolená... Nicméně už teď se se mnou někteří noví kluci domluvili na příští léto.
Michal Břetenář, Adam Svoboda a Tomáš Divíšek
Jsi bývalý boxer, co jsi z tohoto sportu přenesl do přípravy hokejistů?
Nemyslím si, že vyloženě něco konkrétního, i když některé věci z přípravy klukům občas do tréninku zařadím. Jen možná to, že z vlastní zkušenosti vím jak se člověk cítí když je připravený, to mi dává větší cit pro práci,než když to má člověk jen načtené z knížek.
Na svých trénincích se hodně zaměřuješ na dýchání. Co tě k tomuto přístupu vedlo?
V podstatě člověk pořád zkouší a hledá, a práce s dechem mi dává asi největší smysl z hlediska nabírání kondice a opakované intenzivní zátěže.
Další otázka navazuje na tu předchozí. Nedávno jsi investoval do krabiček Moxy, k čemu vlastně slouží, a jak jsi s nimi zatím spokojený?
Pro mě je Moxy něco neskutečného, a až teď vidím, jak může být sebelepší trénink nepřesný. Slouží k měření tkáňového kyslíku při zátěži a díky tomu máte okamžitou zpětnou vazbu na trénink. V podstatě se netrénuje na počet opakování a sérií ale podle toho, jestli sval může nebo nemůže.
Snažíš se s hráči spolupracovat i během sezony, nebo je necháváš v rukou jejich týmů?
Pokud o to kluci stojí, a jejich pozice v týmu jim to umožňuje, pracuje i během sezony a navazujeme na letní přípravu. Bohužel někteří trenéři s tím mají dost velký problém, že by kluci mohli trénovat podle jiných not. Myslím, že ego v této práci nemá co dělat... Kondiční trenér má klukům být nápomocen, ne si skrz svoji pozici něco dokazovat.
Poznáš odlišnosti v přístupu k tréninku, který mají řekněme prvoligoví hráči v porovnání s hráči z NHL?
Tohle je trochu zavádějící. To, jakou soutěž kdo hraje není vůbec vypovídající o tom, jak je na tom fyzicky a jaký má přístup k tréninku. Je to víc o jedincích než o ligách.
Snažíš se, aby každý hráč měl svou přípravu striktně rozfázovanou, nebo jí necháváš volný průběh a měníš fáze až tehdy, kdy se ti zdá, že se hráč dostatečně posunul?
Toto je trošku složitější. Vše je o tom, kolik týdnů na přípravu máme, co vše potřebujeme stihnout a kolik času zbývá do soutěžního období. Ale bez rozfázování přípravy je to takový skákání zleva doprava... Mám v tom svůj systém, který mi funguje.
Musíš často přesvědčovat zkušenější hráče, kteří mají zažitý způsob přípravy, o správnosti tvého přístupu k tréninku?
Mám to štěstí, že jsem ve stádiu, kdy mi kluci vodí další kluky, nebo mě hokejisti kontaktují,protože vidí, kdo za mnou chodí. Takže nikoho nemusím do ničeho kopat. Všeobecně si myslím, že když už si někdo hledá soukromého trenéra, tak proto, že na sobě chce pracovat.
Michal Břetenář a Jiří Hudler
V kolika hráčích maximálně trénujete ve tvém gymu? Dokážeš si představit vést i kompletní tým?
Běžně mi chodí 2-3 kluci na hodinu. Pochopitelně je to s jednotlivcem lepší, ale vše je o organizaci. Když potřebuju řešit něco konkrétního, beru si kluky po jednom, a když chci, aby si víc mákli, tak i pro ně je lepší, když tam mají někoho, s kým si můžou zanadávat... především tedy na mě :))).
Co se týká klubů, 2 zkušenosti mám, chvíli jsem byl ve Slávii a letos v létě na měsíc v Mladé Boleslavi. Musím říct, že v obou případech mě to strašně bavilo a nebránil bych se spolupráci s nějakým klubem, je to úplně jiná práce, člověk se musí víc připravovat.
Asi nebudu daleko od pravdy, když si troufnu tvrdit že kanadský/americký přístup k tréninku inspiruje mnoho trenérů. Jsou ale i další země, z kterých si snažíš získávat poznatky o kondiční přípravě?
Jedna věc je inspirace a druhá věc je nesmyslné kopírování cviků vytržených z kontextu... Kolikrát stačí, aby byl cvik zajímavě pojmenovaný, nebo byl mezi top 10 cviky pro hokejisty, a je z něj hit, přitom z videa, co má 7 vteřin, nepoznáš dávkování cviky, v jaké fázi přípravy ho zařadit a proč ho cvičí právě s tímto klukem.
Je dobré se dívat, ale zároveň by u toho měl člověk zapojit hlavu. Taky se samozřejmě dívám jak to kdo dělá, přemýšlím, proč tak, a ne jinak, jestli to nejde udělat líp... Snažím se čerpat od nejlepších v oboru, takže z Kanady, USA, Švédska, Finska...
Jakub Klepiš, Michal Břetenář, Vladimír Roth a Jakub Krejčík v Uličník gymu
Zařazuješ hokejistům do přípravy i zcela specifické cviky pro jejich sport? Tím chci říci, jestli například občas trénujete ve výstroji, s hokejkou a podobně.
Ano, snažíme se o to, aby přechod na led byl co nejplynulejší, ale pochopitelně v rámci možností. Trénujeme na speciálních pomůckách, využíváme hokejku, máme speciální kolečkové brusle. Ale hlavně... U všeho ladíme práci s dechem.
Otázka na odlehčení na závěr: Musíš si někdy dávat pozor, aby se na tréninku nepotkali hráči ze znepřátelených družstev? Stává se někdy, že na tréninku létají jiskry mezi protihráči?
Kdepak, mám výhodu, že můžu kohokoliv nechat odtrénovat s kýmkoliv. Na ledě to jsou soupeři, ale v tělocvičně parťáci. I když je pravda, že po letošní sezoně mi od některých bylo řečeno, s kým se v gymu potkat nechtějí :)). Ale to je spíše výjimka.
Michale, děkuji ti za rozhovor, a držím palce v tvém dalším snažení.
Odkaz na Michalovy stránky a Facebook:
http://www.kondicnitrener.com
https://www.facebook.com/Kondicnitrenercom