Mnozí z nás jsou v současné situaci uvězněni mezi čtyřmi stěnami a čtení hry mohou rozvíjet maximálně u Playstationu, sílu si udržovat bez dostupných pomůcek, a doufat, že se brzy zase vrátíme do plného tréninkového i zápasového vytížení. Tato mince má však dvě strany (možná i více), a je vhodné se zamyslet nad tím, co vlastně lockdown udělá s naším organismem a jaká jsou rizika při entuziastickém návratu do soutěžního režimu.
V prvé řadě se pojďme podívat na to, co se s naším tělem stane, pokud zcela vypadneme z tréninku, byť jen na jediný týden:
- Dojde k poklesu svalové síly
- Ztratíme v kondičních parametrech, primárně na vytrvalosti a schopnosti provádět opakované sprinty
- Sníží se tuhost šlach
- Kvůli bodům výše bude značně omezena naše schopnost měnit směry
- Zpravidla přibereme na tucích, ubereme na svalové hmotě
- Můžeme se potýkat i se ztrátou žádoucího rozsahu pohybu
- Kvůli ztrátě trénovanosti dostane direkt i naše schopnost regenerace, která bude mnohem méně efektivní (což se při návratu k systematickému tréninku velmi rychle nasčítá)
Samozřejmě pokud jsme prodělali COVID, tyto ztráty v připravenosti se násobí, a můžeme po prodělání nemoci pozorovat značné změny na úrovni funkce kardiovaskulárního systému. Co lze pozorovat při návratu po prodělání této nemoci?
- Zvýšenou klidovou tepovou frekvenci
- Snížení variability srdeční frekvence (špatné znamení)
- Delší návrat tepové frekvence z hodnot při zátěži na klidové hodnoty
Pokud Vám záleží na Vašem zdraví, doporučuji po prodělání nemoci podstoupit EKG a ideálně i zátěžový test či echokardiografii (ultrazvuk srdce), aby byly vyloučeny negativní dopady prodělání nemoci na Vaši výkonnost.
Pravděpodobně však 2 týdny v kuse neležíte
Předpokládám, že tento článek čtou svědomití sportovci, kteří se užírají tím, že nemohou trénovat se svými spoluhráči a skoro každý den se snaží absolvovat v domácích podmínkách kvalitní trénink. V tom případě je samozřejmě míra ztráty ve výše zmíněných parametrech nižší, obzvláště pokud ve svém tréninku máte:
- Cviky na rozvoj síly a stability
- Cviky, pro rozvoj rozsahu pohybu v důležitých kloubech
- Dopady, odrazy, snahu o změny směru
- Kondiční složku
I u toho skutečně kvalitního individuálního plánu však bude něco chybět. Těmi prvky jsou reakce na podněty při sportu samotném, řešení situací ve vysokých rychlostech, čtení hry, ustání kontaktu s protihráčem atd. Tyto oblasti se doma v obýváku špatně natrénují.
Co se stane, jakmile se vše rozběhne?
Představte si situaci, kdy se soutěže opět rozběhnou a to stylem, kdy se jejich start oznámí v pondělí, aby ihned v sobotu mohly začít. A jelikož všechny strany mají zájem na tom, aby se sezona dohrála, bude potřeba přeložené zápasy „napcat“ do volných termínů, takže frekvence utkání bude ještě mnohem vyšší, než tomu bylo v předešlých sezonách.
Nicméně v předcházejících sezonách zápasy absolvovali povětšinou dobře připravení hráči, kteří měli za sebou systematickou letní přípravu, během které získali jak po fyzické stránce, tak z hlediska citu pro hru. V současné situaci se však budeme snažit nahnat do zápasového režimu sportovce, kteří na tom svou připraveností mohou být podobně, jako na začátku letní přípravy (a v této fázi byste nikoho do soutěžního období ještě nepustili).
Existuje faktor, který se měří v posledních letech u individuálních a týmových sportů, který se nazývá poměrem mezi akutním a chronickým zatížením (acute:chronic workload ratio). Ve zkratce se jedná prakticky o poměr zátěže v aktuálním týdnu vůči zátěži dlouhodobé (v předešlých týdnech). Tento poměr by se měl pohybovat ideálně v rozmezí 0,8-1,2:1, jednoduše bychom neměli zatížení v jednotlivých týdnech příliš agresivně měnit, jinak si zaděláváme na přetrénování a zranění. Nicméně hádejte, co se asi stane s tímto poměrem, jakmile trenéři povolají své hráče z gauče zpět na hřiště. Za 5 dnů máme zápas, jezdíme!
Tato sezona tak může být rekordní jak svou bizarností, tak i mírou zraněných a přetrénovaných hráčů, i když je to samozřejmě do velké míry dáno specifiky současné situace.
Sportovci samotní by tak v žádném případě neměli zcela vypadnout z tréninku a zároveň se měli snažit o to, aby jejich strava či regenerace odpovídala i v těchto těžkých časech soutěžnímu období. Doma či venku nejde natrénovat zcela vše, ale je vhodné, aby se nůžky mezi optimální a aktuální připravenosti rozevřely co nejméně.
Trenéři by na druhou stranu měli zaujmout roli geniálních stratégů a pečlivě plánovat tréninkovou zátěž v dlouhodobém horizontu, aby hned na začátek obnovené přípravy nemuseli počítat nežádoucí ztráty. K poctivému plánování patří i monitoring stavu hráčů, ať už pomocí rozhovorů či dotazníků, tak pomocí objektivních testů jako je snímání tepové frekvence či její variability.
Shrnutí
Jakmile dojde k rozvolnění opatření, čeká sportovní svět velká výzva v podobě balancování na hraně mezi nedostatečně rozvinutou připraveností na výkon a přetrénováním. Sportovec je zodpovědný za to, jak se stará o své tělo, a z toho důvodu se snažte být co nejlépe připraveni i přes všechna současná omezení. Doufejme, že máte štěstí na rozumného trenéra, který vás nebude chtít sedrat z kůže hned po návratu na hřiště.
Pokud se svou přípravou potřebujete pomoci v době lockdownu, můžete využít tréninkového plánu Game Ready.
