Výhřez meziobratlové ploténky ne vždy znamená velký problém

Bolest zad má mnoho již prokázaných příčin. Mezi tyto příčiny patří strukturální a funkční patologie. Mezi strukturální příčiny řadíme takové stavy, kdy v oblasti zad máme přímo porušenou strukturu tkáně: zlomeniny, svalové a vazové distenze (natažení) a ruptury, patologie meziobratlových plotének a další.

Funkční příčiny nemají přímo porušenou strukturu tkání, ale jen narušenou funkci: zvýšené (snížené) napětí svalů, zkrácení svalů, porucha timingu (zapojení v čase) svalů v pohybových stereotypech.

Nemalý vliv na vnímání bolesti nejen v zádech má také bezesporu psychika a vlastní práh bolesti, který má každý člověk jiný.

Jedna z příčin bolesti zad je také již zmíněná patologie meziobratlové ploténky. Patologií meziobratlových plotének známe více. Degenerace meziobratlové ploténky zprvu začíná její dehydratací a následným snížením výšky disku, která dále vyústí v další deformace. Nejčastěji se bavíme o herniích disků (Dungl, 2005).

Ploténka je také schopna regenerace, která závisí zejména na její opětovné rehydrataci. Tento proces probíhá zejména v noci, kdy člověk delší dobu leží a na ploténky tak není kladen žádný tlak. Se zvyšujícím se věkem se snižuje schopnost absorbovat tekutinu zpět do disku, dokonce se zjistilo, že po 35 letech života je zpětná absorbce vody do disku minimální (Urban, 1988).

Hernie meziobratlových disků má více stádií. Prvním stádiem hernie je bulging (vyklenutí) jádra disku bez porušení jeho okrajových struktur, následuje protruze disku, kdy jádro disku již pronikne do okrajových struktur disku a celkově dochází k výraznějšímu vyklenutí obvodu disku do nervových struktur páteře. Poslední a nejvíce závažnou patologií je sekvestrace disku, kdy uvolněná část disku pronikne podélným vazem a nachází se v páteřním kanálu.

Nejčastěji nacházíme hernie meziobratlových disků v bederní páteři, poté v páteři krční a nejméně v hrudní oblasti. (Dungl, 2005).

Typické symptomy hernie meziobratlového disku v bederní páteři jsou tzv. radikulární (kořenové) příznaky mezi které patří:

Bolest s propagací do dolních končetin
Snížení až vyhasnutí šlacho-okosticových reflexů
Poruchy citlivosti,
Snížení svalového tonu
Svalová hypotrofie (ztráta svalové hmoty)
Snížení svalové síly (Dungl, 2005).

Ne všechna bolest, co se propaguje do dolních končetin, je z důvodu hernie ploténky. Do dolních končetin se nám můžou propagovat také spoušťové body (TrPs) hýžďových svalů (m. gluteus medius et minimus), popř. jiné útlaky nervových struktur mimo páteřní kanál. Například utlačený sedací nerv hruškovitým svalem (m. piriformis) v hýždích (Simons, Travell, 1996). Tyto stavy nazýváme jako pseudoradikulární a jsou poměrně snadno ovlivnitelné fyzioterapií.

Ne každý nález znamená pohromu

A taktéž ne každá hernie musí znamenat bolest. Výsledky rozsáhlých studií, které se zaměřují na patologii meziobratlových disků, prokazují, že nějakou formu patologie disku můžou mít i zcela asymptomatičtí pacienti, kteří nepociťují žádnou bolest ani jiné příznaky. Brinjikji et al., (2014) se zaměřil na zjištění incidence výhřezů disků u zcela asymptomatických pacientů pomocí magnetické rezonance (MRI).

Pokud si nechcete nechat ujít žádný vědecky podložený článek z oblasti fyzioterapie a kondičně-silové přípravy, přihlašte se k odběru novinek a žádný už Vám neunikne:

30 % dvacetiletých bezpříznakových účastníků studie mělo bulging disku, 29 % mělo dokonce protruzi disku. 50 % padesátníků mělo bulging disku. Ve věku 70 let mělo až 40 % účastníků protruzi disku, a přitom neměli žádné příznaky (Brinjikji et al., 2014). V dalším výzkumu bylo ale prokázáno, že lidé, kteří již pociťují příznaky, tak na MRI mají zhruba 2x větší pravděpodobnost nálezu hernie disku, než lidé bez příznaků (Brinjikji et al., 2015).

Kdo někdy zažil bolesti zad s propagací do dolních končetin, tak ví, že se nejedná o nic příjemného, naopak pravé radikulární bolesti při potvrzení hernie jsou velmi kruté a velmi často vyžadují pracovní neschopnost.

Způsoby léčby

Léčba hernií meziobratlových disků může být konzervativní nebo operační. Při volbě léčby záleží na závažnosti hernie na snímku magnetické rezonanci, ale také na subjektivních příznacích pacienta. Paradoxně u těžších případů hernie disku dochází k lepšímu vstřebání hernie disku než u méně závažných výhřezů (Chiu et al., 2015).

Konzervativní léčba hernií disku vykazuje dnes vysokou úspěšnost. Výzkum prokázal až 97 % úspěšnost konzervativní léčby, u zbylých 3 % konzervativní léčba selhala a tito pacienti museli podstoupit operaci (Lilly et al., 2020). Konzervativní léčba se v tomto případě skládala z podávání analgetik a protizánětlivých léků a fyzioterapie (Lilly et al., 2020).

V rámci fyzioterapie se využívají manuální techniky pro krátkodobé snížení bolesti a normalizaci svalového napětí. Poté je léčba hernií založena zejména na individuálně sestaveném pohybovém plánu s cílem dlouhodobé eliminace bolesti a úpravou pohybových stereotypů pro prevenci opětovné hernie. U sportovců je vhodné pokračovat úpravou biomechaniky typických sportovních činností a silovým tréninkem.

Praktický závěr:

Ne každá bolest zad propagující se do dolních končetin musí být způsobena hernií meziobratlového disku v bederní páteři.
Ne každý pozitivní nález hernie na MRI musí pro člověka znamenat bolest a další příznaky.
Pokud příčina bolesti je opravdu hernie disku, tak úspěšnost konzervativní léčby je 97 %.

Autorem článku je fyzioterapeut Ondřej Prudil, který se věnuje studii vědeckých poznatků v oblasti fyzioterapie, a následně je převádí do praxe pro sportovce a trenéry. Další témata z této oblasti naleznete na jeho Instagramu

Zdroje:

Brinjikji W, Diehn FE, Jarvik JG, Carr CM, Kallmes DF, Murad MH, Luetmer PH. MRI Findings of Disc Degeneration are More Prevalent in Adults with Low Back Pain than in Asymptomatic Controls: A Systematic Review and Meta-Analysis. AJNR Am J Neuroradiol. 2015 Dec;36(12):2394-9. doi: 10.3174/ajnr.A4498. Epub 2015 Sep 10. PMID: 26359154.
Brinjikji W, Luetmer PH, Comstock B, Bresnahan BW, Chen LE, Deyo RA, Halabi S, Turner JA, Avins AL, James K, Wald JT, Kallmes DF, Jarvik JG. Systematic literature review of imaging features of spinal degeneration in asymptomatic populations. AJNR Am J Neuroradiol. 2015 Apr;36(4):811-6. doi: 10.3174/ajnr.A4173. Epub 2014 Nov 27. PMID: 25430861; PMCID: PMC4464797.
Dungl, P. Ortopedie. 1. vyd. Praha : Grada Publishing a.s., 2005. 1280 s. ISBN 80-247-0550-8.
Chiu CC, Chuang TY, Chang KH, Wu CH, Lin PW, Hsu WY. The probability of spontaneous regression of lumbar herniated disc: a systematic review. Clin Rehabil. 2015 Feb;29(2):184-95. doi: 10.1177/0269215514540919. Epub 2014 Jul 9. PMID: 25009200.
Lilly DT, Davison MA, Eldridge CM, Singh R, Montgomery EY, Bagley C, Adogwa O. An Assessment of Nonoperative Management Strategies in a Herniated Lumbar Disc Population: Successes Versus Failures. Global Spine J. 2020 Jul 7:2192568220936217. doi: 10.1177/2192568220936217. Epub ahead of print. PMID: 32677528.
Simons, David G. a Janet G. Travell. Travell and Simons' Trigger Point Flip Charts. Lippincott Williams and Wilkins, 1996. ISBN 0683180088.
Urban, JP a Mcmullin JF.. Swelling pressure of the lumbar intervertebral discs: influence of age, spinal level, composition, and degenerati- on. Spine [online]. 1988, 13(2), s. 179-187. [cit. 2018-11-10]. ISSN 03622436. Do- stupné na:

← Starší článek Novější článek →