Trénink

Výška výskoku poskytuje konkurenční výhodu sportovcům, kteří se věnují volejbalu, basketbalu, či fotbalu. U volejbalistů konkrétně dokáže sportovec využít širší paletu útočných akcí, a zároveň má více času pro „přečtení“ bloku soupeře. Při defenzivní činnosti poté vysoký výskok na blok snižuje šance soupeře pro úspěšný útok, a nutí jej často k techničtějšímu řešení situace. Ve snaze o zvýšení výskoku jsou zpravidla využívány cviky, které pracují s vahou vlastního těla, případně s širokým spektrem zatížení, kdy se může jednat o téměř neznatelnou zátěž v řádech několika málo procent, ale i o zátěže, které se blíží hmotnosti daného sportovce. Zatížené skoky mohou značně zvýšit produkci síly...

  Běžně můžeme vidět strach v očích rodičů, jejichž děti začínají s posilováním. Mohou se jen učit ovládat vlastní tělo v základních pohybových vzorech, jakým je například dřep, ale ten děs v očích, ten vymazat jen tak snadno nejde. Odkud se vlastně tento strach vzal a proč se tolik bojíme zařadit posilovací trénink u dětí a bereme jak jej jako něco, za co se ocitneme upáleni na hranici? Po mnohá desetiletí jsou zástupy trenérů i rodičů přesvědčeny o tom, že by děti neměly vykonávat žádnou posilovací aktivitu, jelikož zastaví svůj růst a stanou se pomalými, neohrabanými, osvalenými nemehly.  V 70. a 80. letech...

Úvod do světa svalového růstu Silový trénink vede k žádoucím změnám ve svalové architektuře, a pracujeme během něj s mnoha proměnnými, jakými jsou objem práce, zatížení, frekvence tréninkových jednotek, tempo, či blízkost k svalovému selhání. Právě blízkost svalovému selhání může mít vliv na mechanickou tenzi, která je jedním z hlavních stimulů, možná dokonce tím nejdůležitějším, k dosažení svalové hypertrofie. To, kolik opakování máme potenciálně v zásobě tak může mít vliv na míru adaptace, kterou v odpovědi na tréninkový stimul pozorujeme. Ve vědeckých kruzích je svalové selhání nejčastěji označováno jako momentální svalové selhání, tedy neschopnost, provést koncentrickou fázi daného cviku v...

Chladnější podzimní počasí svádí k tomu, "polykat" co nejvyšší množství kilometrů, a vybudovat robustní fyzický fond. Při snaze o nahánění co nejvyššího objemu práce, se často může stát, že bude zcela opomenuta jakákoli forma silové přípravy. Tím se však okrádáme o její benefity i u takového sportu, který ji na první pohled zcela nepotřebuje, jakým je vytrvalostní běh. Výkonnost běžců na delší tratě závisí na dodávce či využití kyslíku, toleranci vůči únavě při stálém i vysokém zatížení, ale i na ekonomice běhu. Dobrá ekonomika běhu spočívá v tom, že běžec či běžkyně využívají méně kyslíku pro udržení žádoucí rychlosti. Rozdíly v...