Trénink — Trénink

Co dokáže udělat jeden rok poctivého silového tréninku s výkonností mladých hráčů fotbalu? To je otázka, na kterou bylo obtížně v literatuře najít odpověď, jelikož většina tréninkových intervencí a studií trvá několik týdnů či pár měsíců, a efekty se tak mohou zdát větší, než by byly v delším horizontu, jelikož v počátcích těžíme ze zlepšení na neurální bázi, naučení se techniky, přehodnocení maxima apod. Pokud si tak nevedete záznamy v rámci svého klubu, v literatuře jste oporu nemohli. Většina ze čtenářů těchto řádků se však shodne na tom, že silový trénink klade základy pro rozvoj vysoce intenzivních akcí, jakými jsou výskok, změny směru, či sprinty, a...

  Běžně můžeme vidět strach v očích rodičů, jejichž děti začínají s posilováním. Mohou se jen učit ovládat vlastní tělo v základních pohybových vzorech, jakým je například dřep, ale ten děs v očích, ten vymazat jen tak snadno nejde. Odkud se vlastně tento strach vzal a proč se tolik bojíme zařadit posilovací trénink u dětí a bereme jak jej jako něco, za co se ocitneme upáleni na hranici? Po mnohá desetiletí jsou zástupy trenérů i rodičů přesvědčeny o tom, že by děti neměly vykonávat žádnou posilovací aktivitu, jelikož zastaví svůj růst a stanou se pomalými, neohrabanými, osvalenými nemehly.  V 70. a 80. letech...

Úvod do světa svalového růstu Silový trénink vede k žádoucím změnám ve svalové architektuře, a pracujeme během něj s mnoha proměnnými, jakými jsou objem práce, zatížení, frekvence tréninkových jednotek, tempo, či blízkost k svalovému selhání. Právě blízkost svalovému selhání může mít vliv na mechanickou tenzi, která je jedním z hlavních stimulů, možná dokonce tím nejdůležitějším, k dosažení svalové hypertrofie. To, kolik opakování máme potenciálně v zásobě tak může mít vliv na míru adaptace, kterou v odpovědi na tréninkový stimul pozorujeme. Ve vědeckých kruzích je svalové selhání nejčastěji označováno jako momentální svalové selhání, tedy neschopnost, provést koncentrickou fázi daného cviku v...

Pro dosažení úspěchu v bojových sportech je třeba umět vyprodukovat velké množství síly při úderu či kopu, tak, aby bylo dosaženo znehybnění či znevýhodnění protivníka, případně byly připočteny body k celkovému skóre zápasu. Je pozorováno, že profesionální zápasníci mají vyšší sílu úderu než méně zkušení sportovci, kteří naopak mají větší sílu než amatéři. K rozvoji síly úderu lze využívat jak nespecifické prostředky (většina prvků silového tréninku), tak specifické (samotné údery či kopy se zátěží). Nový rozsáhlý rozbor literatury se zaměřil na studie, které pozorovaly dopady snahy o zlepšení síly úderu, a zároveň je kriticky zanalyzoval a přidal prvky, které ve...